Rýchory

Horský hřeben mezi Horním Maršovem, Žacléřem a Svobodou nad Úpou tvoří nejvýchodnější část Krkonoš. Díky svému přírodnímu bohatství byl vyhlášen přírodní rezervací. K nejvýznamnějším vrcholům hřebene patří Dvorský les, Mravenečník a Červený vrch.

Na úbočí hřebene se v 16. až 18. století těžilo zlato a stříbro, odtud pramení název Zlaté Rýchory. Ve vyšších polohách se tady dochoval bukový prales a vzácné lokality původní květeny (Rýchorská květnice).

Dříve dřevařská obec Rýchory je klasickým příkladem horské obce. Vznikla koncem 16. století v důsledku mohutných lesních těžeb pro potřeby dolů v Kutné hoře. Tradiční horská zástavba je zde bez jakéhokoliv řádu volně rozprostřena po loukách. Její součástí je vrchol Rýchor s Rýchorskou boudou (dnes školící středisko KRNAPu, ve které se můžete v místním stánku občerstvit a ohřát) a Rýchorským pralesem.

Rýchorský prales (Dvorský les)
Rýchorský prales je zajímavým přírodním úkazem, jedná se o tzv. původní les, tedy les minimálně ovlivněný rukou člověka. Rozlehlé bučiny zde díky klimatickým podmínkám vytváří křivolaký porost, který připomíná pohádkovou krajinu. Kromě bučin se zde rozléhají také smrčiny a louky na kterých můžeme pozorovat chráněnou floru.

Hřebenem prochází naučná stezka Rýchory, která má 10 zastávek a prochází nejcennějšími partiemi Krkonošského národního parku - I. a II. zónou. Trasa je vedena po turisticky značených cestách, je dlouhá 6 km.

Jednou z možností je také vydat se k opevnění, které zde vzniklo v období Druhé světové války jako obranné - nejzajímavější je v této lokalitě dělostřelecká tvrz Stachelberg. Opevnění zahrunje kromě dělostřelecké tvrze také několik bunkrů a zákop. Další zastávkou na Stachelbergu může být rozhledna Eliška.